Jaká je cena bezpečí? Na to se ptá dvacátý pátý ročník festivalu Jeden svět

Zdá se, jako by současným světem otřásala jedna krize za druhou. Válka na Ukrajině, energetická krize i změny klimatu. To vše jsou témata, která Jeden svět nemůže přehlížet. Festival letos přináší do kin téměř devět desítek dokumentárních filmů o lidských právech a jejich porušování. Pro letošní ročník zvolil téma Cena bezpečí.

Dvacátý pátý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět se uskuteční od 22. března do 2. dubna ve 28 městech po celé České republice. V Praze festival proběhne od 22. do 30. března 2023. Vybrané filmy budou po skončení festivalu dostupné ke zhlédnutí na platformě Jeden svět online. 

Jeden svět se za 25 let své existence rozrostl v největší akci svého druhu na světě.

„Pro letošní ročník jsme se rozhodli nabídku rozšířit o debatní program, který je rovnocenný tomu filmovému, a dát větší prostor virtuální realitě. Ta měla v minulých letech vždy velký úspěch, a i proto jsme se rozhodli vytvořit z ní soutěžní kategorii,“

představuje novinky festivalu ředitel Ondřej Kamenický.  

Festival, který znovu proběhne v březnovém termínu, nese podtitul Cena bezpečí.

„Všemi filmy letošního ročníku prostupuje téma nejistoty a hledání bezpečí. Ať už jde o pocity finančního zajištění, rodinného zázemí, anebo jistoty garantované státem, pro každého z nás tato spojení znamenají něco jiného. I cena, kterou jsme za bezpečí ochotni platit, je pro každého jiná. Sloganem Cena bezpečí bychom proto chtěli přimět publikum napříč ČR k zamyšlení a vzájemnému respektu k různorodým projevům strachu,“

popisuje Kamenický. 

Festivalovou kampaň připravilo už pošesté Studio Matyáše Trnky. Spěchající postavy, odstrkování, nejistota, strach a ohrožení. To jsou časté scény, které se v letošním vizuálu festivalu objevují.  

„Vizuály i spot letošního Jednoho světa odkazují k tomu, co se může stát, když nás přemůže strach a potřebu bezpečí uvedeme do absurdna. Můžeme skončit sami zavření v bytě a svět pozorujeme jen klíčovou dírkou nebo prožít zbytek života ve skafandru. Můžeme se ptát sami sebe: ,Co všechno ještě můžeme pro bezpečí udělat?‘ Možná i my sami jsme občas v pozici, kdy někoho odstrčíme, aby nám bylo líp. Nebo právě naopak, jsme sami někdy odstrčeni. Jak a jestli je to správně, necháváme na těch, kdo spot uvidí,“

vysvětluje autor kampaně Matyáš Trnka.