Kdy se ekologie stala politickou?

Francouzský fikční snímek Sulejmanův příběh se vyhnul české kinodistribuci, přestože neherec Abou Sangare si odnesl jak národní cenu César, tak i Evropskou filmovou cenu za nejlepší herecký výkon. Příběh o pařížském jídelním kurýrovi toužícím po azylu je uvedený v sekci Hledání svobody. V ní se jinak objevují především dokumenty o lidech žijících z různých důvodů pod útlakem.

Vítěz z jihlavského festivalu Nebe nad Zenicou vypráví o vesnici v Bosně a Hercegovině, jejíž obyvatelstvo se stalo hrdiny*kami v boji proti průmyslovému znečišťování své krajiny. Snímek je zástupcem sekce Ekosystémy, v níž se myslí na alarmující stav naší planety. Dalším filmem uvedeným v této kategorii je Washingtonský efekt. Prostřednictvím historických videoarchivů mapuje, jak se z klimatické změny stalo politické téma. Zatímco republikánský americký prezident Bush senior ještě během své kandidatury představoval alarmující data jako apolitická, univerzální a nezpochybnitelná, právě během jeho následného mandátu se ke slovu přihlásili korporátní lobbisté a obrátili konzervativní část politického spektra na svou stranu.

Únik od městského smogu hledá dokument v české soutěži Doktor na tripu. Tvůrci v něm malují portréty odborníků i pacientů, kteří se účastní alternativní léčby duševních chorob pomocí psychedelik. Páteří snímku je expedice do amazonské džungle, kde se vědci pokouší porozumět zkušenostem kmene Huni Kui. Mezi další čtvrteční snímky z české soutěže patří Ta druhá, v níž sledujeme sestru dívky se zdravotním znevýhodněným. Zatímco pozornost celé rodiny směřuje k hyperaktivnímu sourozenci, v ní samé se s blížící se maturitou probouzí potřeba myslet konečně jednou na sebe.