Překonáním laťky 122 tisíc prodaných vstupenek se Jeden svět řadí na úroveň dánského CPH:DOX, a za sebou pak nechává např. polský Watch Docs, řecký Thessaloniki Documentary Festival nebo britský Sheffield DocsFest. 

"Jeden svět roste hlavně díky unikátnímu obsahu. Dokumentární filmy a hrané filmy se sociální a politickou tématikou, mají v současné české kinodistribuci bohužel marginální zastoupení a tím i návštěvnost, Jeden svět tak plní roli největšího tuzemského festivalu s nabídkou těchto unikátních titulů. Drtivou většinu naší filmové nabídky nelze vidět ani on-line. Další mimořádnou charakteristikou Jednoho světa je pak decentralizace a velký zásah v rámci Česka díky počtu festivalových měst," říká ředitel festivalu Ondřej Kamenický.

Z řad veřejnosti navštívilo Jeden svět letos 44 225 lidí, školní projekce 78 365 a Pražské ozvěny celkem 1948 diváků a divaček. Celková návštěvnost ročníku 2025 – 122 590. 

Dobrá duše z Vlašimi 

Návštěvnost festivalu rostla letos nejen v Praze, ale hlavně díky devíti novým městům, která ho v roce 2025 hostila. Jedním z nich je i středočeská Vlašim, kde partu nadšenců dala dohromady bývalá ekonomka, nyní provozovatelka obchodu Bez obalu, Dana Kucharčíková. Působí v Charitě Vlašim a je zřejmé, že má dar spojovat místní komunitu a lokální noviny o Daně píší v rubrice Dobrá duše Deníku. V rámci Jednoho světa Vlašim se jí napoprvé podařilo sestavit funkční organizační tým a dobrovolnictvo. Jejich zásluhou se tak festivalový nováček postaral o skvělé uvedení Jednoho světa v nové lokaci. Do pofilmových debat sezvali zajímavé hosty*ky (K filmu Ta druhá například režisérku Marii – Magdalenu Kochovou. Po projekci Roku vdovy pak přijely diskutovat režisérka Veronika Lišková a herečka Pavla Beretová, která za hlavní roli ve filmu získala letos Českého lva.) a podařilo se jim skvěle zorganizovat i školní projekce.

Evropský rozměr 

O dvě třetiny se meziročně zvýšila návštěvnost festivalu i v Bruselu, kde se Jeden svět koná již 18 let od roku 2007. Letošní nejlepší film kategorie Mezinárodní soutěž - Písně o zemi v plamenech - pak mohlo zhlédnout i obecenstvo v Kodani. Projekce a následné debaty v Ukraine House In Denmark se účastnila režisérka Olha Zhurba a Nadiia Ivanova, ředitelka Centra pro lidská práva a demokraci (Člověk v tísni).  

Pojistka demokracie 

V Praze i ostatních festivalových městech provázel letošní ročník také anonymní průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jaký dopad má festival na společnost a jak jej vnímají diváci a divačky.

Skvělý výsledek pak přinesl index NPS (Net promoter score), který dosáhl hodnoty 68, což řadí Jeden svět mezi nejúspěšnější kulturní instituce svého druhu.

Vyšlo z něj mimo jiné, že 95 % účastníků*ic vnímá festival jako přínosný a 93 % jej vnímá jako důvěryhodný zdroj informací o lidských právech. Výsledky průzkumu též prokázaly, že festival efektivně oslovuje a aktivizuje občanskou společnost i mimo hlavní město, čímž posiluje demokratické hodnoty v celém Česku. Skvělý výsledek pak přinesl index NPS (Net promoter score), který dosáhl hodnoty 68, což řadí Jeden svět mezi nejúspěšnější kulturní instituce svého druhu. Pro srovnání s komerční sférou, podobného výsledku dosahuje například společnost Netflix. 

Rostoucí Ozvěny 

Ročník 2025 byl pro Jeden svět jedinečný i v Praze a to přesunem projekcí mimo městské centrum v podobě Pražských ozvěn. Ty v roce 2024 navázaly na festival v Praze a jejich cílem je přiblížit festivalové projekce diváctvu mimo městské centrum. Před rokem měly Ozvěny premiéru v Suchdole, letos bylo možné navštívit lokací pět. Vedle KC půda v Suchdole přibylo Kino Kavalírka, Modřanský biograf, Velký mlýn v Libni a Společenský sál Pod Normou ve Vinoři.

Foto: © Lukáš Bíba