Exkluzivně na Jeden svět online: Oceňovaný snímek 2000 metrů do Andrijivky vás vezme přímo do zákopů

Diváci Jednoho světa se s tvorbou Mstyslava Černova nesetkávají poprvé. Tímto filmem oceňovaný ukrajinský reportér navazuje na svůj přelomový debut 20 dnů v Mariupolu, který získal v roce 2024 Oscara pro nejlepší celovečerní dokument. Film jsme s hrdostí v tom samém roce také uvedli v rámci Jednoho světa. O tom, jak silné pouto s festivalem režisér má, svědčí i fakt, že se osobně zúčastnil bruselské odnože Jednoho světa, kde po projekci s publikem debatoval.

Z obléhaného města přímo do zákopů

Zatímco v Mariupolu Černov dokumentoval především civilní oběti v obleženém městě, ve filmu 2000 metrů od Andrijivky obrací pozornost přímo na ukrajinské vojáky. Ptá se, kým jsou, jaká životní cesta je dovedla až sem a jakým nemožným rozhodnutím musí tváří v tvář válce čelit. Sám navíc nefiguruje pouze jako člověk s kamerou v bezpečném povzdálí. Společně se svým kolegou z AP Alexem Babenkem se Černov vydal přímo do zákopů a těžce zaminovaných lesů, aby maximálně zkrátil psychologickou vzdálenost mezi diváky v bezpečí kinosálů a syrovou realitou na frontě.

I díky tomu film sklidil obrovský ohlas u veřejnosti i kritiků. Z festivalu Sundance si odvezl Cenu za nejlepší režii v kategorii světových dokumentů a posbíral uznání napříč celým světem.

Brutální relativita vzdálenosti

V období míru by se úsek k vesnici Andrijivka, ležící na předměstí Bachmutu, dal pěšky ujít za necelou hodinu. Během protiofenzivy v roce 2023 ale postup o pouhých 2000 metrů tímto těžce opevněným koridorem znamenal týdny nelítostného boje.

Dokument sleduje 3. útočnou brigádu a ukazuje, jak se ze studentů, řidičů kamionů nebo mechaniků stala přes noc pěchota v první linii. Ústřední postavou je čtyřiadvacetiletý seržant a bývalý skladník Feďa. Na začátku natáčení seděl Černov s jeho jednotkou v malé místnosti u fronty. Byli čtyři. Dnes, tři roky poté, z nich žije už jen on. Samotné znovuzískání Andrijivky mu přineslo jen další kruté vystřízlivění – z vesnice nezůstalo prakticky vůbec nic. Tenot fakt dokresluje typický rys ukrajinské války, kdy vítězství často znamená jen zisk vlastního zničeného domova.

Místo štábu jen kamery na přilbách

Způsob, jakým dokument vznikal, naprosto boří zažité představy o klasickém natáčení. Hned v prvních minutách diváka paralyzuje dlouhým záběrem bez jediného střihu, který ukazuje surovou realitu uvnitř ukrajinského zákopu. Děj se následně opírá o neupravené záznamy z GoPro kamer upevněných na přilbách samotných vojáků.

Právě to umožňuje sledovat postup na Andrijivku nikoliv z bezpečí televizního studia, ale přímo z pohledu první osoby. Intenzitu snímku, plného zvuků dronů a praskajících vysílaček, umocňuje promyšlená zvuková stopa. Rakouský hudebník Jakob Vasak a držitel dvou cen Grammy Sam Slater (autor hudby k seriálu Černobyl či filmu Joker) ji totiž složili výhradně z autentických ruchů nasbíraných na bojišti.

„Co když tahle válka potrvá až do konce života?“

Na tuto tíživou otázku se ve filmu ptají přímo sami ukrajinští vojáci v zákopech, zní ale i v hlavách diváků v kině a nyní bude rezonovat i lidem před televizními obrazovkami. Režisér Mstyslav Černov k ní navíc přidává další mrazivé varování, které odráží něco, s čím se už potýkáme i u nás v České republice – co se stane, když lidé před pravdou zavřou oči a raději uvěří lžím. Sám k tomu dodává: „Když zbraně utichnou, začne nová válka: válka za pravdu a vzpomínky.“

Tato slova rezonují o to silněji právě teď v září, přesně tři roky poté, co ukrajinské jednotky po krutých bojích zničenou Andrijivku osvobodily. V kontextu blížícího se Dne obránců a obránkyň Ukrajiny (1. října) zařazuje Jeden svět tento film na svou VOD platformu jako nesmírně silnou, byť drásavou poctu všem, kteří na frontě dál nasazují životy. Jeden z nejemotivnějších filmových zážitků, snímek 2000 metrů do Andrijivky, který platforma uvádí zcela exkluzivně, si lze přehrát už nyní na Jeden svět online.