Stávka kamionů

V únoru 2024 Navalnyj umírá v trestanecké kolonii a do ulic po celém Rusku vyrážejí stovky lidí. S květinou přichází i mladá žena Aljona. Odmítá ustoupit policejnímu zásahu a následuje zatčení, dočasné propuštění a čekání na soud. V rozpětí několika dnů film propojením osobního příběhu a záběrů z ulic ukazuje děsivou obratnost, se kterou ruský režim ohýbá lidská práva a drží své obyvatelstvo v pevných kleštích nesvobody. Zatím co matka dceru přemlouvá, aby se držela při zemi, Aljona situaci čelí s hlavou vzpřímenou a ptá se: „Pokud v Rusku nemůžete pokládat květiny, ani za mrtvé, co tu můžete dělat?“

Bezpečnostní kamery sledují každý krok, příbuzní mizí beze stopy, mezi lidmi roste nedůvěra a do rodin se přidělují straničtí úředníci. Důmyslný systém čínských represí cíleně rozvrací život rodiny Kalbinur Sidik a milionů dalších Ujgurů. To vše ve jménu boje s údajným extremismem, který je zástěrkou pro plány na ekonomické vytěžení ujgurského Sin-ťiangu. Silná výpověď se prolíná s propagandistickými reportážemi státních médií a záběry přímo z nitra táborů a jejich okolí. Pocit neustálého dohledu umocňuje až paranoidně detailní práce kamery.

Když devatenáctiletá Zere Asylbek zveřejní provokativní hudební video požadující respekt k těm, které jsou v místní kultuře dlouhodobě znevýhodňovány, vyvolá v konzervativním Kyrgyzstánu bouřlivou reakci. Film sleduje její cestu od popové zpěvačky k výrazné občanské aktivistce v zemi, kde jsou únosy nevěst, domácí násilí i společenské umlčování poloviny populace stále realitou. Zere čelí výhrůžkám, veřejnému zostuzení i obviněním, že chce zničit „tradiční hodnoty“ a slouží cizím vlivům. Přesto odmítá mlčet. Intimní dokument zachycuje střet osobní odvahy s represivním systémem a ukazuje, jak může hudba otevřít prostor ke společenské změně v křehké demokracii.