Čína tě sleduje

V únoru 2024 Navalnyj umírá v trestanecké kolonii a do ulic po celém Rusku vyrážejí stovky lidí. S květinou přichází i mladá žena Aljona. Odmítá ustoupit policejnímu zásahu a následuje zatčení, dočasné propuštění a čekání na soud. V rozpětí několika dnů film propojením osobního příběhu a záběrů z ulic ukazuje děsivou obratnost, se kterou ruský režim ohýbá lidská práva a drží své obyvatelstvo v pevných kleštích nesvobody. Zatím co matka dceru přemlouvá, aby se držela při zemi, Aljona situaci čelí s hlavou vzpřímenou a ptá se: „Pokud v Rusku nemůžete pokládat květiny, ani za mrtvé, co tu můžete dělat?“

Když devatenáctiletá Zere Asylbek zveřejní provokativní hudební video požadující respekt k těm, které jsou v místní kultuře dlouhodobě znevýhodňovány, vyvolá v konzervativním Kyrgyzstánu bouřlivou reakci. Film sleduje její cestu od popové zpěvačky k výrazné občanské aktivistce v zemi, kde jsou únosy nevěst, domácí násilí i společenské umlčování poloviny populace stále realitou. Zere čelí výhrůžkám, veřejnému zostuzení i obviněním, že chce zničit „tradiční hodnoty“ a slouží cizím vlivům. Přesto odmítá mlčet. Intimní dokument zachycuje střet osobní odvahy s represivním systémem a ukazuje, jak může hudba otevřít prostor ke společenské změně v křehké demokracii.

V Evropské unii pracuje více než 300 000 lidí, kteří řídí kamiony. Často se jedná o levnou pracovní sílu ze třetích zemí, která je svými zaměstnavateli vykořisťována. Výjimkou nejsou patnáctihodinové směny a z toho plynoucí spánková deprivace. Expediční firmy odmítají vyplácet dlužné výplaty a neváhají se uchýlit k výhrůžkám fyzickou likvidací. Dokument se soustředí na skupinu šedesáti stávkujících, kteří po dobu jedenácti týdnů bojovali za svá práva a humánní pracovní podmínky. Zároveň pokládá otázku, která se týká nás všech – jsme ochotni kvůli levnějšímu zboží akceptovat porušování základních lidských práv?