Dvacátý osmý ročník Mezinárodního filmového festivalu o lidských právech Jeden svět se konal v době, kdy jsou lidská práva systematicky oslabována nejen autoritářskými režimy, ale i státy, které se k jejich ochraně dlouhodobě hlásily. Mezinárodní řád založený na právu, odpovědnosti a solidaritě je vystaven cíleným útokům, relativizaci i otevřenému porušování bez následků pro viníky.
Věříme, že v době celosvětového napětí je nutné vytvářet bezpečný prostor pro sdílení zkušeností, pojmenovávání bezpráví a připomínání, že lidská práva nejsou otázkou vkusu či názoru většiny, ale závazkem pro každého z nás.
Jeden svět přináší filmy, které narušují zaběhlé narativy, odhalují manipulace a staví se proti normalizaci násilí či bezpráví. Jsme přesvědčeni, že i v časech hlubokých krizí má smysl ukazovat odpor, solidaritu a odvahu jednotlivců i komunit, které se odmítají smířit s nespravedlností.
Dlouhodobě usilujeme o to, aby kultura nebyla privilegiem, ale živým nástrojem občanské angažovanosti. Film, debata a veřejné setkávání pro nás nejsou volnočasovými aktivitami, ale prostředkem obrany demokratického prostoru, empatie a schopnosti rozlišovat fakta od propagandy. Mám proto velkou radost, že se festival od 11. března do 24. dubna dostal do 60 měst napříč regiony České republiky, kde se setrvale snažíme vytvářet občanské fórum pro sdílení, diskusi a nesouhlas. Moc si vážíme vás, našeho publika, že jste této události součástí a že stejně jako my cítíte za celek světa osobní zodpovědnost.
Za tým Jednoho světa
Ondřej Kamenický
Ředitel festivalu Jeden svět
Festival Jeden svět už 28 let věří, že film má moc měnit pohled na svět. Jeho misí je přibližovat témata lidských práv, demokracie a svobody co nejširšímu publiku – prostřednictvím silných lidských příběhů, debat s tvůrci*kyněmi a aktivisty*kami i vzdělávacích projekcí pro školy.
Jeden svět je dnes největším lidskoprávním festivalem na světě a zároveň místem, kde se z filmového zážitku stává společenský dialog. Důležitá je pro něj také přístupnost – festival systematicky otevírá program lidem se zrakovým, sluchovým či pohybovým omezením a každoročně míří daleko za hranice Prahy do desítek měst a městeček po celé republice.
Festival Jeden svět je držitelem čestného uznání organizace UNESCO za výchovu k lidským právům. Organizátorem akce je už od roku 1999 nezisková organizace Člověk v tísni .
V roce 2026 Jeden svět potvrdil svou celorepublikovou působnost – proběhl v rekordních 60 městech, přičemž Brno a Olomouc s nejdelší jednosvětí historií oslavila již 27. ročník. Sílu festivalu tvoří unikátní síť organizátorů a organizátorek napříč Českem, kteří ve svých městech otevírají důležitá společenská témata, propojují místní komunity a vytvářejí prostor pro diskuzi i setkávání. Díky jejich nasazení může Jeden svět úspěšně fungovat ve velkých i menších městech.
Lokální týmy vtiskly festivalu jedinečnou tvář skrze bohatý doprovodný program, který stavěl na budování individuálních vztahů s veřejností. V Brně publikum vyplétalo maskovací sítě pro Ukrajinu, v Českých Budějovicích propojili duševní zdraví se slam poetry a v Holicích se do organizace prvního ročníku zapojili místní skauti. Kroměříž ožila koncerty, Ostrava diskusemi o stavu společnosti a v Šumperku vyvolalo nadšení ornitologické odpoledne se speciálně vycvičenými psy.
Oslavy 10 let přístupnosti v regionech vyústily v silné debaty mezi neslyšícími a slyšícími diváky, které pomohly sbližovat zdánlivě odlišné světy. Projekce snímků Slyšíš mě? nebo Marlee Matlin: Už nejsem jediná nebyly jen filmovým zážitkem, ale díky následným dlouhým debatám s neslyšícími se podařilo doslova sblížit „dva světy“. Diváctvo ocenilo možnost nahlédnout do reality života komunity neslyšících a sdílet zkušenosti, které by jinak zůstaly skryté.
Pražské ozvěny již tradičně startují po skončení hlavní části festivalu a program se s nimi přesouvá z centra do vzdálenějších městských částí. Jeden svět tak lidskoprávní tematikou oživuje lokální kulturní centra a dává místnímu publiku možnost zažít festival přímo ve svém sousedství.
V roce 2026 se programová mapa ozvěn opět rozšířila. Ke stálicím jako Kino Kavalírka nebo Modřanský biograf se nově přidaly Klánovice a Kolovraty. Společně s KC Půda na Suchdole, Velkým Mlýnem v Libni a Společenským sálem Pod Normou ve Vinoři celkové číslo dospělo k letošním 7 promítacím místům. Na programu byly projekce pro veřejnost i školy a samozřejmě nespočet debat, které jsou pro Jeden svět stejně důležité jako filmy samotné.
Jeden svět dlouhodobě přesahuje hranice České republiky – a vrcholem jeho zahraničních aktivit je festival v Bruselu, jehož prostřednictvím lidskoprávní příběhy promlouvají přímo v centru evropské politiky. Jeden svět v Bruselu, který se letos uskutečnil už podevatenácté, organizuje Člověk v tísni společně s dvanácti partnery, mezi nimiž figurují Evropský parlament, Stálé zastoupení České republiky při EU i České centrum Brusel.
V roce 2026 mělo bruselské publikum možnost vidět deset filmů s lidskoprávní tématikou – z válečné fronty, z továren na elektroniku i z prostředí ruských protirežimních aktivistů.
V roce 2027 proběhne jubilejní 20. ročník Jednoho světa v Bruselu.
V roce 2026 se Jeden svět výrazně rozrostl v Evropě i zámoří. Vůbec poprvé zavítal do Haagu, kde ve spolupráci s festivalem Movies that Matter proběhly tři projekce vybraných lidskoprávních filmů.
Poprvé se festival výrazněji prosadil také ve Spojených státech amerických – a to hned ve dvou metropolích. Ve Washingtonu se představil v rámci prestižního Environmental Film Festival in the Nation's Capital, v New Yorku pak díky partnerství s Českým centrem New York a Centrem Václava Havla. V obou amerických městech proběhly dvě projekce.
Už 25 let mění Jeden svět na školách (JSNS) kinosály v interaktivní školní učebny a svůj jubilejní rok 2026 oslavil rekordní návštěvností, která potvrdila hlubokou důvěru vyučujících napříč republikou. Program je citlivě šitý na míru věku – zatímco nejmenší děti se skrze příběhy vrstevníků*ic učí empatii, starší studentstvo se v celovečerních dokumentech noří do složitých otázek bez jednoznačných odpovědí. Nejde přitom jen o film, ale o celkový zážitek vrcholící moderovanými debatami. Ty dávají mladým lidem bezpečný prostor sdílet emoce, hledat vlastní postoje a rozvíjet občanskou odvahu i schopnost vidět věci v širších souvislostech.
Skutečnou sílu tohoto úsilí potvrzují sami studující, kteří oceňují, že jim „chytré filmy o globálních problémech“ otevírají oči a nutí je k zamyšlení. Po snímku Kuba a Aljaška například jedna z divaček svěřila, že se díky silnému zpracování cítila přímo v centru dění a pochopila realitu, o které se často jen prázdně mluví. Podobně mrazivé bylo pro mnohé zjištění o drastických dopadech oteplování v Grónsku, což jen dokazuje, že dokumenty probouzejí v mladé generaci chuť o světě kriticky přemýšlet. Aby tyto podněty žily dál, zůstávají vybrané festivalové hity dostupné online na portálu JSNS i po skončení festivalu.
Jeden svět se řadí mezi nejpřístupnější filmové festivaly na světě. V rámci mezinárodní sítě Human Rights Film Network patří v oblasti přístupnosti mezi lídry a dlouhodobě se profiluje jako festival pro všechny. Během svého konání nabízí festival širokou škálu konkrétních opatření, díky nimž si filmový program mohou užít lidé se smyslovým, fyzickým i mentálním postižením.
V roce 2026 Jeden svět oslavil jubilejních 10 let s přístupností. Dekádu s přístupností festival oslavil unikátní sekcí Jeden svět pro všechny, která dala prostor autentickým příběhům i samotným tvůrcům*kyním s postižením.
Povědomí o zpřístupňování festivalů se Jeden svět snaží šířit i dál. V rámci 28. ročníku proto festival uspořádal unikátní industry akci Festivals meet Festivals. Setkání organizačních týmů filmových festivalů z více než 15 zemí světa, které sdílí jedno přesvědčení – přístupnost není bonus, ale standard. Jednodenní akce propojila profesionály*ky z různých zemí, aby společně řešili konkrétní výzvy – od výběru filmů s důstojným zobrazením lidí s postižením, přes audiopopis a titulkování, až po etické využívání AI. Cílem nebylo sdílet dokonalé postupy, ale sdílet chyby, nástroje a odvahu je zkoušet.
Jako jeden z výstupů mezinárodním industry setkání vznikla i pracovní skupina s názvem Access Pass Working Group, která se bude věnovat výhradně přístupnosti filmových festivalů. V rámci pravidelných online setkání, sdílení zkušeností skrze newslettery a sdílené dokumenty si skupina klade za cíl propojovat lidi zaměřující se na přístupnost, zvýšení přístupnosti nefilmových festivalů a sdílení znalostí a podkladů.
„Když jsme před deseti lety začínali, šlo o první opatrné kroky a hodně učení. Postupně jsme si osvojili, jak přístupnost nejen zavádět, ale také ji srozumitelně komunikovat. Dnes můžeme říct, že Jeden svět je festivalem pro všechny a zároveň patří mezi lídry a inspiraci v oblasti zpřístupňování filmových festivalů a dalších kulturních akcí – nejen v Česku, ale i v zahraničí,“ - Lenka Lovicarová, výkonná ředitelka festivalu.
Na Jednom světě nejsou filmy oceňovány pouze na základě uměleckých kvalit, ale také s ohledem na problematiku, jíž se věnují. O vítězných projektech rozhodly poroty složené z filmových expertů*ek, lidskoprávních osobností či studentstva.
Cena poroty Mezinárodní soutěže za nejlepší film
režie: Maasja Ooms
Nizozemsko, 2025
Vynalézavý dokument z psychoterapeutického prostředí je konverzací mezi terapeutem, skupinou lidí a jejich hlasy.
Cena Mezinárodní soutěže za režii
režie: Mehrdad Oskouei a Soraya Akhlaghi
Dánsko, Írán, Francie, Velká Británie, USA, 2025
Skrze osobní příběh mladé ženy představil snímek realitu milionů Afghánců a Afghánek, kteří v Íránu žijí bez trvalého právního statusu a ochrany.
Cena poroty Václava Havla za nejlepší film v kategorii Máte právo vědět
režie: Nima Sarvestani
Švédsko, 2025
Osobní příběh přeživšího politického aktivisty a jeho bratra, kteří se postavili mocnému režimu, vykresluje obraz současného Íránu.
Cena poroty České soutěže za nejlepší film
režie: Hana Nováková
Česká republika, Slovensko, 2025
Snímek o setkání člověka s losem se proměňuje v univerzální úvahu o tom, jak lidé postupně ztrácejí svou vazbu k přírodě.
Cena poroty soutěže Virtuální realita
režie: Domenico Singha Pedroli
Francie, 2025
Evokativní snímek zprostředkovává tíživou realitu trans ženy a žadatelky o azyl, která bloudí noční Paříží a marně hledá útěchu.
Cena regionální poroty
režie: Anastasiya Miroshnichenko
Belgie, Francie, Nizozemsko, 2025
Intimní sonda do života mladé ženy, která se i navzdory nelehkému dětství snaží najít samu sebe, publikum zavedla do šedivých kulis současného Běloruska.
Cena studentské poroty
režie: David Borenstein a Pavel Talankin
Francie, 2025
Příběh bývalého ruského učitele Pavla Talankina přináší svědectví o každodenním životě během války a odhaluje mechanismy ruské propagandy na školách v době tzv. speciální vojenské operace.
Cena dětské poroty
režie: Rozálie Kohoutová
Česká republika, 2025
Příběh dvanáctileté dívky vyrůstající v dětském domově, jejíž životní láskou je gymnastika.
Divácká cena
režie: Felix Länge
Německo, 2026
Dokument vrhá světlo na pracovní podmínky srovnatelné s novodobým otroctvím, s nimiž se řidiči kamionů každý den potýkají.
Porotu Mezinárodní soutěže tvoří významné filmové osobnosti z Česka i ze zahraničí.
producent a dlouholetý předseda European Film Academy
profesor a proděkan pro akademické záležitosti na Chapman University a zakladatel FAMU International
režisérka a držitelka Ceny Mezinárodní soutěže za nejlepší film z Jednoho světa 2025
Do Poroty Václava Havla zasedají významné osobnosti na poli lidských práv.
obránce lidských práv a bezpečnostní poradce
výkonný ředitel organizace Cristosal
expertka na lidská práva
Porota České soutěže se již tradičně skládá ze zástupců*kyň mezinárodních filmových festivalů.
ředitel Accessible Film Festival v Ankaře
dramaturgyně Mezinárodního filmového festivalu Golden Apricot v Jerevanu
dramaturgyně Mezinárodního filmového festivalu v Pusanu
Porota soutěže Virtuální realita je složená z uměleckých a expertních osobností nejen v oblasti virtuální reality či herního průmyslu.
režisérka a producentka
člen hudební skupiny GUFRAU
umělkyně a filmařka, držitelka Ceny za nejlepší film ve virtuální realitě Jednoho světa 2025
Regionální porota se skládá z lidí, kteří jsou s regionálními festivaly napříč Českem pevně spjati. Hlavní cenou pro vítězný film je zařazení do výběru dokumentů platformy Promítej Jeden svět. Porota vybírala ze 6 filmů, které nominovali regionální organizátoři a organizátorky Jednoho světa.
organizátor festivalu Jeden svět v Liberci a člen komunity promítačů a promítaček Promítej Jeden svět
učitelka na 1.stupni ZŠ zaměřující se na inkluzivní vzdělávání žactva, organizátorka Jednoho světa v Ústí nad Labem
bývalá členka organizačního týmu Jeden svět v Praze, která se řadu let podílela na koordinaci Jednoho světa v regionech
Studentskou porotu každý rok tvoří tři aktivní středoškoláci*čky, jež se zapojili do projektu Jeden svět na školách.
studentka Gymnázia a SPŠ na Třebešíně
student na Soukromé střední škole podnikatelské v Opavě
studentka Gymnázia Navis ve Světicích
V Dětské porotě zasedá žactvo, jež se účastní celoročních projektů Jednoho světa na školách.
žákyně ZŠ Broumovská
student Gymnázia Zikmunda Wintra
žákyně ZŠ a MŠ SNP 2304/6
Organizace Člověk v tísni každoročně uděluje ocenění Homo Homini osobnostem či skupinám, jež se výrazně zasadily za obranu lidských práv. Samotné předávání je již tradičně součástí slavnostního zahájení festivalu Jeden svět.
Laureátem lidskoprávního ocenění Homo Homini za rok 2025 se stal Mikalaj Statkevič, politický vězeň a jedna z hlavních postav demokratické běloruské opozice. Veškeré své dosavadní úsilí zasvětil obraně demokracie v Bělorusku. Jeho život je příběhem o odvaze, která neuhne. I když se ho režim v květnu 2025 pokusil po propuštění z vězení násilím deportovat, Statkevič se vyhoštění vzepřel. Rozhodl se v Bělorusku zůstat navzdory všem rizikům, čímž pro celý svět zosobňuje nezlomný odpor proti diktatuře a boj za svobodu. Ocenění Homo Homini získal za „jeho neochvějnou odvahu a výjimečný přínos demokratickému hnutí v Bělorusku.”
Vytříbené filmové zpracování náročných lidskoprávních témat. V sekci Mezinárodní soutěž přinášíme snímky, které teprve nedávno oblažily publikum největších světových festivalů a svou formou inovují možnosti audiovizuálního vyprávění v dokumentu.
Snímky nabízející zasvěcený pohled do příběhů lidí, kteří se vzepřeli režimu, tradici či absurditě moci. Tentokrát sekce publikum zavedla na americké univerzity, do autokratického Ruska nebo ugandské diktatury.
Soutěž domácí dokumentární tvorby kombinuje premiérová uvedení s filmy rezonujícími na českých i zahraničních festivalech. Především je však přehlídkou pestrých tvůrčích přístupů k často složitým sociálním otázkám.
Soutěžní sekce Virtuální realita nabízí ponorné prožití si nevídaných imaginárních světů i ryze reálných, urgentních témat, jež rezonují společností – a to vše za využití moderních technologií posouvajících hranice filmového vyprávění.
Retrospektivní pocta tvorbě norského experimentátora Gunnara Hall Jensena, který se ve své volné filmové sérii vydává na nekompromisní průzkum vlastních temných stránek. Prostřednictvím brutálně upřímných dokumentů staví syrový autoportrét mapující sexualitu, vztahy, osobní krize i úskalí rodičovství.
Sekce, jejíž prostřednictvím festival oslavil 10 let s přístupností, přinesla příběhy, které nabourávají zažité představy o postižení a ukazují ho nikoliv jako individuální handicap, ale jako důsledek systémových, komunikačních i mentálních bariér. Vybrané filmy zprostředkovaly perspektivou těch, jejichž hlasy v debatách o autonomii často zanikají.
Sekce Klima v tísni nabídla snímky, které se environmentální tematikou zabývají komplexně – hledají konstruktivní narativy, možná řešení a především naději.
Nekonečné možnosti, ale také akcelerovaný konzumerismus, online hrozby a osamělost, která zabíjí. Sekce Vize přítomnosti načrtla portrét současné technologické krajiny a jejích dopadů na život.
Sekce Proti proudu nabídla příběhy lidí, kteří se navzdory tlakům doby, rodiny či společnosti vydávají proti proudu zažitých představ. Svoboda někdy začíná v okamžiku, kdy si dovolíme zpochybnit to, co bývá považováno za samozřejmé.
Sekce mapující intenzivní pohyb společnosti mezi komunitami a spiritualitou – ať už se jedná o příklon k ezoterice, nová náboženská hnutí, či komunity svázané tradicí, vírou nebo životní zkušeností.
V současné vyhrocené atmosféře se lidé stále častěji uzavírají do bublin a vzájemně si potvrzují vlastní pravdy. Sekce Všechny póly světa zachycuje podoby rozštěpené společnosti a hledá způsoby, jak si lidé mohou porozumět navzdory diametrální odlišnosti svých přesvědčení.
Nalézat vnitřní sílu čelit dění, jež běžný jedinec může jen těžko ovlivnit, je leckdy nadlidský výkon. Sekce Každý den odvahu nabídla snímky o vyrovnávání se s tíživou realitou a hledání smysluplnosti existence v dobách kolabujících jistot.
V době rychlých proměn se vnímání světa napříč generacemi kardinálně liší – každé pokolení formuje jinak politicky i technologicky definovaná realita. Sekce Mezi generacemi demonstrovala, že k navození dialogu přesto leckdy stačí jen naslouchat.
Jeden svět myslí i na malé diváctvo. V této sekci každoročně přinášíme filmy, které dětem představují příběhy jejich vrstevníků*nic a pomáhají jim lépe porozumět sobě i ostatním.
Zážitek z Jednoho světa nikdy nekončí s posledními filmovými titulky, protože na ně plynule navazují debaty, které bezprostředně rozvíjejí atmosféru snímku a navazují na silné dojmy z něj. Debaty jsou stejně důležitou součástí festivalu jako samotné filmy. Festival nabízí hned několik diskuzních formátů, od filmových pitev, které jdou až na dřeň filmové řeči a jsou opravdovým zážitkem pro cinefily, až po komorní debaty vytvářející intimní, někdy až terapeutický prostor pro sdílení osobních zkušeností napříč celým publikem. Pokud je potřeba hlubší odborný vhled, přicházejí na řadu expertní a panelové diskuze, kam zveme hosty s rozmanitými názory, aby do tématu vnesli různé úhly pohledu a zasadili jej do širšího kontextu. Do všech debat se může aktivně zapojit i diváctvo a zároveň svým hlasováním rozhoduje o tom, která z diskuzí si odnese Diváckou cenu nadačního fondu Abakus za mimořádnou debatu.
Velké pozornosti se letos těšila také masterclass s norským dokumentaristou Gunnarem Hall Jensenem, jehož tvorbu festival letos představil v unikátní retrospektivní sekci.
Divácká cena Nadačního fondu Abakus
datum a místo: 17. 3. 17:15, Evald
Debata, během níž se ukázalo, že mluvená čeština nemusí být jediným ani dominantním jazykem společenské diskuze, a že je načase s českým znakovým jazykem začít počítat jako s rovnocenným státním a úředním jazykem České republiky.
Anna Pangrácová (neslyšící dcera slyšících rodičů)
Martina Kučová (slyšící dcera neslyšících rodičů)
Radka Nováková
Lucie Štádlerová
Absolutní novinkou 28. ročníku bylo živé natáčení populárních podcastů přímo v srdci festivalu. Salonek kavárny Lucerna se každý den proměnil v otevřené studio, kde publikum zažilo atmosféru, která běžně zůstává skrytá za mikrofonem, a vstoupilo rovnou do diskuse s tvůrci*kyněmi oblíbených podcastů. Paleta témat byla velice pestrá – od klimatické krize, přes škrty v kultuře až po ženskou rozkoš.
Bojí se svět ženské rozkoše? Režisérka Aisling Chin-Yee promluvila v živém nahrávání o mýtech kolem ženského libida a právu na orgasmus.
V první linii ochrany přírody s Ilonou Kleníkovovou a psovodkou Klárou Hlubockou o odvaze čelit těm, kdo otravují vzácné dravce v českých lesích.
Může tričko prozradit osudovou lásku? Kryštof Šimek zpovídal režiséra snímku Vojtův život: Nová epizoda Vojtěcha Petřinu o hledání partnerky pomocí čichu, moderním mužství a vztazích v digitální době.
Je nezisk a kultura jen zbytný luxus? Václav Dolejší a ředitel Jednoho světa Ondřej Kamenický debatovali o škrtech v rozpočtech a přežití kultury a neziskového sektoru v měnícím se politickém klimatu.
Přežijí nezávislá média budoucí krize? Jakub Hošek a Jakub Adamus s Davidem Klimešem a Marínou Urbánikovou o tom, jak televize formuje naši realitu od 90. let po dnešek a proč silná ČT zůstává pilířem demokracie.
Skončila klimatická krize, nebo jen naše ochota o ní mluvit? Filip Titlbach a Daniel Kortus (Klimatomluva) se věnovali tomu, proč téma klimatu přehlušily války a dezinformace a jak o planetě komunikovat věcně a bez moralizování.
Je chudoba zrcadlem naší společnosti? Karolína Koubová s režisérkou snímku Homeless Blues Libuší Rudínskou mluvila o solidaritě, bezdomovectví a unikátním přístupu Prahy 9.
Výstava tvůrčího kolektivu Open Group pracovala se zvukem jako nositelem válečné zkušenosti. Namísto obrazů destrukce se soustředila na akustickou stopu konfliktu – zvuky zbraní, výbuchů i ticha, které se zapisují do paměti lidí žijících ve válce či exilu. V rámci inspirovaném karaoke participanti*ky napodobovali zvuky zbraní a vyzývali publikum, aby je zopakovalo – popkulturní formát zábavy se proměnil v nástroj přenosu traumatické zkušenosti. Výstava měla velký úspěch na bienále v Benátkách.
Jeden svět není jen přehlídkou filmů, ale především místem setkání lidí, kteří za lidská práva bojují v první linii. V roce 2026 Jeden svět hostil mezinárodně uznávané tvůrčí i aktivistické osobnosti, které svou odvahu prokazují před kamerou i v reálném životě.
Vedle filmařů*ek festival přivítal také protagonisty*ky, významné aktivisty*ky či několik mezinárodně uznávaných osobností na poli lidských práv.
Ukrajina
Dokumentaristka a bývalá vojačka, která ruskou agresi zachycuje už od anexe Krymu. Přímo z Berlinale na Jeden svět přivezla svůj nejnovější snímek Po stopách. Film s nesmírnou citlivostí otevírá téma traumatu ukrajinských obětí sexualizovaného válečného násilí.
Uganda
Legendární bojovnice za lidská práva a protagonistka dokumentu Žena, která dráždila leoparda. Její radikální portrét zachycuje nekompromisní boj proti diktatuře, ve kterém se poezie i vlastní tělo stávají mocnými nástroji politického odporu.
Norsko
Jeden z nejvýraznějších experimentátorů skandinávského dokumentu svými brutálně upřímnými filmovými deníky poskytuje vhled do témat, jež řeší on sám i společnost – od sexuality a vztahů přes osobní krize až po toxickou maskulinitu. V retrospektivní sekci Mýtus Gunnar festival uvedl jeho volnou trilogii (Gunnar jde do pohody, Gunnar jde za Bohem, Portrét rozpačitého otce).
Bulharsko
Nejúspěšnější bulharský režisér současnosti na festivalu osobně uvedl své nové filmové drama Made in EU, které kriticky nahlíží na pracovní podmínky v moderní Evropě.
Ázerbájdžán
Ázerbajdžánská fotografka na volné noze a držitelka prestižního ocenění Word Press Photo z roku 2015 zachycuje snímkem Pátrání po Satyrovi příběh osobního odhodlání i křehkých rodinných a historických traumat.
Kanada
Oceňovaná režisérka, která se ve své tvorbě zaměřuje především na téma sexuality. Na festivalu uvedla euforický dokument Sex, pilulky a moc, který sleduje známou americkou podnikatelku Cindy Eckert bojující za vývoj ženské viagry a právo na orgasmus.
Čína
Očitá svědkyně čínské tyranie proti ujgurskému obyvatelstvu a protagonistka snímku Čína tě sleduje, který její silnou výpověď prolíná s propagandistickými reportážemi státních médií a záběry přímo z nitra táborů a jejich okolí.
Taiwan
Režisér, který je považován za jeden z nejvýraznějších hlasů své generace, na festivalu představil snímek Yen a Ai-Lee – příběh bolestné snahy zapadnout do společnosti po výkonu trestu i vyrovnání se s rodinnými traumaty.
Platforma Jeden svět online slouží jako unikátní brána k nejsilnějším příběhům současnosti, které publikum v běžné distribuci nebo na velkých streamovacích službách téměř nemá šanci potkat. V exkluzivní nabídce se objevují čerstvé světové hity, jako je mrazivý dokumentární thriller Hlas Hind Radžáb, i neustále doplňovaná selekce toho nejlepšího z uplynulých ročníků festivalu. Není to jen digitální archiv, ale svébytný prostor pro všechny, kteří hledají v kinematografii hloubku a pravdu přímo ve svém obýváku.
Kromě samotných filmů, které jsou dostupné odkudkoliv v ČR za příznivé ceny od 30 do 90 korun, nabízí platforma i bohatý doprovodný program v podobě záznamů debat, podcastů či pořadů s Annou Dvořákovou a Bořkem Honem. Ti diváctvo provádějí festivalovým zákulisím a poodhalují přípravy celého ročníku festivalu Jeden svět. Důraz na přístupnost bez bariér je součástí DNA platformy, proto stále více dokumentů disponuje audiopopisem či popisnými titulky.
V květnu 2026 obohatila platforma svou nabídku o prvních 10 snímků z aktuálního ročníku. Tyto filmy budou v průběhu června obohaceny o audiopopisy, další filmový balíček má na Jeden svět online dorazit už v červenci.
Promítej Jeden svět (do roku 2025 známý jako Promítej i ty!) je celoroční program zaměřený na komunitní projekce, který i nadále dokazuje, že zájem o lidskoprávní filmy nežije jen v kinech a festivalových sálech. Díky platformě může kdokoliv zdarma a legálně promítat kvalitní filmy menšímu i širšímu publiku – na zahradě lidem ze sousedství, v letním kině nebo třeba v místní kavárně či knihovně.
Festival vyjednává licence a platí je za promítající, kteří si mohou vybírat z desítek titulů z posledních ročníků. Za dobu své existence se projekt proměnil v největší alternativní systém distribuce dokumentárních filmů o lidských právech v České republice – a dává každému možnost stát se na chvíli pořadatelem*kou.
V roce 2025 u publika jednoznačně první příčku obsadila environmentální témata. Nejpromítanějšími filmy byly Farmář a hipster o problémech ekologického zemědělství v rakouských Alpách, snímek Já jsem řekou, řeka je mnou pojednávající o novozélandské řece, která byla jako první na světě prohlášena za lidskou bytost a dokument Hlídka, který sleduje snahu původního obyvatelstva Nikaragui v boji proti ničení deštného pralesa kvůli nelegálnímu chovu dobytka. Těsně za tématem životního prostředí dále rezonují témata geopolitická, která reprezentují snímky Bílý anděl (Ukrajina), Nilin sen o životě v rajské zahradě (Írán) nebo Demokracie Noir ( Maďarsko).
29. ročník Mezinárodního filmového festivalu o lidských právech se ve městech po celém Česku uskuteční v termínu
od 11. března
do 23. dubna 2027