Rozhovor s Veronikou Fidrmuc Dvořáčkovou, koordinátorkou festivalu v Plzni v letech 2001 – 2005

Veronika koordinovala festival v jeho úplných začátcích mezi lety 2001 až 2005. V rámci rozhovoru vzpomíná na to, kde se všude v rámci festivalu promítalo, co bylo jeho součástí, ale i na jedinečné momenty, které s ním má spojené. V prvních letech probíhal dokonce pod punkovým názvem

Proč ses do organizace festivalu zapojila? Co Tě na tom zajímalo?

V Plzni nic takového nebylo a my to chtěli, tak jsme si to udělali. Vše se dělalo na koleni, nikdo z týmu neměl vlastní počítač :-) Všichni jsme studovali na VŠ a potřebovali jsme změnit svět. Studovala jsem antropologii a musím říct, že de facto to hodně předurčilo a formovalo můj další život na následujících minimálně 5 let, spíš déle. Velice mě zasáhlo, když jsem ve filmovém klubu v Besedě viděla film o konfliktu v Bosně, který se tenkrát stal pár let předtím, a já o tom nic moc nevěděla, byť to bylo za rohem. Připadalo mi strašně důležité o těchto věcech mluvit, vědět o nich. A to byl jeden z hlavních motivantů.

Jaký byl první ročník festivalu Jeden svět v Plzni? Vzpomeneš si ještě, kde probíhal, kdo Ti pomáhal s organizací nebo co bylo náplní?

V roce 2001 – 2002 trval festival 5-6 dní a promítali jsme celkem 20 a 23 projekcí. Festival tehdy fungoval pod alternativním názvem Druhý svět, což byla velká drzost :-) Měli jsme tenkrát tři promítací místa - kavárnu Jabloň, Šantán a Kino T63. Festival jsem realizovala společně se 3 dalšími lidmi - Daliborem Haplem, Tomášem Kůsem a Pavlem Oulíkem, ale pomáhali nám i další kamarádi. Všichni jsme to tehdy dělali úplně zadarmo. Filmy byly zapůjčené z Jednoho světa v Praze a všechno to probíhalo pod Johanem a ve spolupráci se společenstvím Začít spolu. Kromě projekcí jsme pořádali také koncert skupiny Kale Čhave, Meditarian nebo výstavu olejomaleb Daminána Dudáše. Taky jsme pořádali už tehdy debaty po některých filmech, například s lidmi z organizace Člověk v tísni, z Dětského diagnostického ústavu nebo z Duhy. Pobočka organizace Člověk v tísni v Plzni v té době ještě neexistovala. Školní projekce jako dnes tehdy vůbec součástí nebyly a vstup na filmy byl volný.

A od kdy funguje festival v Plzni pod názvem Jeden svět?

Od roku 2003. To festival proběhl v termínu 22. – 27. dubna a promítali jsme celkem 44 projekcí dokonce na 5 promítacích místech – v Západočeském muzeu, v kulturní kavárně Jabloň, hudebním klubu Šantán, v divadle Pod Lampou a Vinickém kině T 69. Platili jsme tehdy peníze jen za provoz prostor. Organizátorem bylo občanské sdružení Johan ve spolupráci s Jedním světem v Praze. Každopádně jsme to všichni pořád dělali zadarmo a hodně nám pomáhali především lidé z antropologie.

Vzpomeneš si ještě, jaká byla tehdy návštěvnost festivalu?

Když jsem se dívala do závěrečné zprávy, tak v roce 2003 jsme promítli 44 projekcí, 33 filmů a zorganizovali 7 debat. A návštěvnost byla 2590 lidí. A byl to první rok, kdy jsme pořádali i školní projekce pro studenty středních škol, kterých se zúčastnilo 260 studentů. Jinak co se týče doprovodných akcí, tak jsme opět uspořádali nějaké výstavy fotografií a 2 koncerty.

To už by poměrně velký festival. A jak to pokračovalo v roce 2004?

V roce 2004 se naším novým promítacím místem stala Měšťanská beseda – jednak kino Beseda a jednak divadélko Jonáš. To byl první rok, kdy jsem se na festivalu podílela za peníze. Pamatuju si, že jsem tehdy za organizaci celého festivalu dostala veliké peníze – 20 tisíc korun. V tom roce nám pomáhalo asi 25 dobrovolníků. Měli jsme více pofilmových debat, následovaly po více než polovině projekcí. Začali jsme také vybírat vstupné. Cena vstupenek byla 40 korun a poprvé se objevily i zvýhodněné akreditace. Promítali jsme celkem 34 filmů a uskutečnili 12 projekcí pro studenty středních škol. Celková návštěvnost dosáhla cca 4000 diváků.

A rozrostl se i nějak doprovodný program?

Kromě výstav fotografií si vzpomínám například na besedu se Šimonem Pánkem na téma Afghánistán 2001 – 2004, veřejnou debatu týdeníku Respekt na téma Jak z ústavu ven, veřejnou debatu zástupců Západočeské univerzity a muslimských žen žijících v ČR na téma problému multikulturalismu „Mělo by být nošení šátku trestné?“. Ale bylo toho mnohem víc, nechybělo ani divadelní představení Antigona, koncert handicapovaných polských pankáčů na Gorze nebo techno after party na Moving Station. Byl to nabitý rok.

No a jaký byl Tvůj poslední festivalový rok 2005?

To byl rok, který proběhl hodně pod perutěmi festivalu Finále Plzeň. Rozhodli jsme se pro spolupráci proto, abychom netříštili síly a nepřetahovali se o diváky. Promítali jsme v kině Beseda, divadélku Jonáš a v Západočeském muzeu. S propojením festivalů přišly také finanční dotace a partnery festivalu se tak stalo město Plzeň, Plzeňský kraj nebo Nadace 700 let města Plzeň. Narostl počet projekcí pro školy, kterých jsme uskutečnili celkem 15. A zároveň už u dvou třetin filmů byly nedílnou součástí debaty s hosty.

Když si na festival vzpomeneš, jaké 3 věci Tě napadnou jako první?

Jako první mě napadne absolutní volnost až punk, nadšení. V roce 2002 byl festival hodně propojený s problémy sociálně vyloučených komunit a zapojení romské skupiny bylo super.

Pak si vybavuji, jak v letech 2002 – 2003 jsme na etno večeře dělali i regionální jídla, která s tím etnickým večer tematicky souvisela. Vařili jsme například Mongolský plov a jiné dobroty, a to vše na dvouplotýnkovém vařiči za domácích polních podmínek studentského bydlení. Nebo si pamatuju legendární afterparty na Jižáku.

A určitě ráda vzpomínám na setkání s pro mě významnými osobnostmi jako byl Šimon Pánek, Jan Šibík, Petra Procházková a podobně.

Podílíš se na festivalu i dnes? Navštěvuješ ho?

Již dlouho nežiji v Plzni, ale festival v Praze navštěvuji pravidelně.

Dala bys současným organizátorům nějaké doporučení, a co bys festivalu popřála k jeho letošnímu výročí?

První dva roky to byl punk, do teď se divím, že nám ta drzost prošla. Ale i díky tomu letos festival slaví své dvacetiny. A tak mu přeju do dospělosti hodně jistých, ale i těch méně jistých kroků a patřičnou dávku drzosti :-)

 

 

Vizuály prvních festivalových ročníků
Vizuály prvních festivalových ročníků
Jeden svět se vrací 11. září!

Jeden svět se vrací 11. září!

Letošní festival Jeden svět musel být 10. března z důvodu zamezení šíření koronaviru v polovině přerušen. Festivalový tým...

Jeden svět 2020 je s okamžitou platností přerušen / The One World 2020 is postponed until further notice

Festival Jeden svět 2020 je přerušen

V reakci na mimořádná opatření týkající se zamezení šíření koronaviru s okamžitou platností PŘERUŠUJEME FESTIVAL JEDEN SVĚT 2020. Rušíme...

Dalibor Hapl

Rozhovor s Daliborem Haplem, členem organizačního týmu festivalu v Plzni v letech 2002 - 2003 a 2013 - 2018

Dalibor Hapl se jako člen organizačního týmu podílel na festivalu Jeden svět Plzeň již v letech 2002 – 2003, pak se k němu vrátil...

Členové Klubu přátel mají nárok až na 3 vstupenky zdarma

Jste členem Klubu přátel Člověka v tísni? Přijďte si pro volňásky!

Každý ví, že pomáhat s Klubem přátel Člověka v tísni je nejen záslužné, ale i výhodné. Díky svému členství máte nárok také...

Najdi velbloudojelena

Najdi velbloudojelena, vyhraj vstupenky – oslav s námi 20. narozeniny

Festival Jeden svět Plzeň letos slaví 20. narozeniny. A protože pořádná oslava se neobejde bez dárků, přichystali jsme pro naše návštěvníky...

Vizuály prvních festivalových ročníků

Rozhovor s Veronikou Fidrmuc Dvořáčkovou, koordinátorkou festivalu v Plzni v letech 2001 – 2005

Veronika koordinovala festival v jeho úplných začátcích mezi lety 2001 až 2005. V rámci rozhovoru vzpomíná na to, kde se všude v rámci...

„Téma klimatické krize chceme ukázat v co nejširším měřítku,“ říká programový ředitel Jednoho světa Ondřej Moravec / “We hope to provide a broad overview of the climate crisis,“ festival’s programming director Ondřej Moravec.

Představujeme filmy, které naprší (a uschnou) v březnu

Klimatická změna a její dopady na lokální krajinu – to je téma, které se rozhodl akcentovat letošní Jeden svět pod heslem Až naprší...

JedenSvetStreda-016

Srdečně zveme (nejen) plzeňské školy na projekce

Součástí největšího mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět jsou i letos školní projekce, které mohou...

Programová sobota proběhla 25. ledna 2020 v pražském prostoru Opero.

V regionech už je zaseto

Co se děje, co se děje? Sluníčko se na nás směje! I když v zimě je to lehce anomálie... ale i o tom je letošní ročníkové téma...

Výstava Mezi námi, autorka Olga Džulajová

Zveme návštěvníky na předfestivalové akce

Načerpat festivalovou atmosféru můžete v Plzni již od začátku března v rámci našich předfestivalových akcí, na které je vstup...

Téma letošního ročníku: Až naprší a uschne/This Year’s Theme: “Not till a hot January”

Až naprší a uschne. Jeden svět představil téma letošního ročníku.

Vysychající řeky, vyprahlá pole, prázdné studny. Klimatická změna se začíná dotýkat i našeho okolí. I díky tomu se o problému mluví nejen...

Jeden svět Olomouc

V regionech se nelení!

Zatím se tu sice úplně nezelení, ale už se pilně připravuje ročník 2020! V mnoha z 35 festivalových měst se místní týmy...

Přidejte se do našeho dobrovolnického týmu/Join our volunteer team

Jeden svět 2020 hledá dobrovolníky a dobrovolnice nejen v Praze!

Víte, že budete od 5. do 14. března v Praze a budete mít čas? Nebo byste chtěli pomoct s organizací festivalu ve svém městě?...

Jeden svět Plzeň

Jeden svět promítne v roce 2020 filmové dokumenty po celé ČR

Třicet pět! Přesně tolik bude českých, moravských a slezských měst, v nichž s koncem pražské části festivalu propukne Jeden svět. Diváci...

Výjezdní zasedání regionálních koordinátorů festivalu

Co jsme vytáhli z Poličky? Nové ročníkové téma i regionální porotu

Tradiční výjezdní zasedání regionálních koordinátorů festivalu Jeden svět letos proběhlo od 29. 11. do 1. 12. 2019. Po mnoha letech jsme...