Nominace na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení

06. 10. 2020

Lidská práva jsou tím nejcennějším výdobytkem 20. století. Přesto však stále nejsou samozřejmým a přirozeným rámcem pro život mnoha lidí v mnoha koutech světa. Jako připomínku tohoto smutného faktu, ale hlavně jako symbol naděje a signál, že lidé se chtějí a dovedou za lidská práva postavit, uděluje každoročně Evropský parlament Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Na ni mohou politické skupiny Parlamentu nebo skupina minimálně 40 europoslanců nominovat jednotlivce nebo organizace, kteří se zasazují za lidská práva a základní občanské svobody. Na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení jsou v roce 2020 nominováni:

 

Demokratická opozice v Bělorusku reprezentovaná Koordinační radou, iniciativou statečných žen a osobnostmi politické a občanské společnosti, Bělorusko

- na návrh Lidovců (EPP), Sociálních demokratů (S&D) a Renew Europe

- na návrh Konzervativců (ECR)

Demokratická opozice v Bělorusku je reprezentována Koordinační radou, za kterou stojí hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, laureátka Nobelovy ceny Svjatlana Alexijevičová, hudebnice a politická aktivistka Maryja Kalesnikavová a dále aktivistky Volha Kavalkovová, Veranika Capkalová a také osobnosti politické a občanské společnosti, jako je Sjarhej Cichanouski, videobloger a politický vězeň, Ales Bjaljacki, zakladatel běloruské lidskoprávní organizace „Vjasna“, Sjarhej Dyleuski, Scjapan Pucila, zakladatel kanálu na Telegramu NEXTA a Mikalaj Statkevič, politický vězeň a kandidát na prezidenta v roce 2010.

"Lidé v Bělorusku si Sacharovovu cenu zaslouží – proti Lukašenkově diktatuře se vzbouřili Bělorusové všech generací. (…) Násilí běloruský lid v požadavku na svobodné volby a demokratickou změnu nezastaví,“ prohlásila lotyšská poslankyně z klubu lidovců Sandra Kalniete. Polská konzervativní poslankyně Anna Fotyga vysvětluje důvody, které vedly k rozhodnutí její strany podpořit nominaci demokratické opozice v Bělorusku zastupované Svjatlanou Cichanouskou. „Po všechny ty roky, a to i přes politické rozpory, jsme v Evropském parlamentu podporovali demokratickou společnost a demokratickou opozici v Bělorusku. Bylo jejich volbou (…) zvolit Svjatalanu Cichanouskou jako lídra a zástupce demokratické opozice.“

 

Monsignore Nadžíb Michael Musa, chaldejský arcibiskup v Iráku

- na návrh skupiny Identita a demokracie (ID)

Po ovládnutí iráckého Mosulu samozvaným islámským státem zajistil evakuaci křesťanů, Syřanů a Chaldejců do iráckého Kurdistánu a zachránil přes 800 historických rukopisů ze 13. až 19. století. Ty mohly být díky jeho statečnosti následně digitalizovány a vystaveny ve Francii a Itálii. Kulturní dědictví v místě zmítaném chaosem zahraňuje monsignore Musa již od roku 1990 a díky jeho snažení se pro budoucnost dochovalo více než 8000 dalších rukopisů a 35 000 dokumentů východní církve.

„Toto je skutečnou příležitostí dát tuto cenu odvážnému člověku, nehynoucímu obránci křesťanů v této zemi, uznat a zdůraznit úsilí kněze, který se postavil barbarství a zachránil tyto rukopisy z Iráku,“ řekl francouzský poslanec za frakci Identita a demokracie Nicolas Bay.

 

Environmentální aktivisté z Guapinolu a Berta Cáceresová, Honduras

- na návrh Zelených/EFA a levice (GUE/NGL)

Porfirio, Sorto Cedillo, José Avelino Cedillo, Orbin Naún Hernández, Kevin Alejandro Romero, Arnold Javier Aleman, Ever Alexander Cedillo, Daniel Marquez a Jeremías Martínez Díaz jsou členy městského výboru pro ochranu veřejných statků Toco. Byli uvězněni za účast na poklidných protestech proti těžební společnosti, jejíž aktivity vedly ke znečištění řek Guapinol a San Pedro. Zatímco jiní vězni byli propuštěni, tito aktivisté jsou stále ve vazbě a obžaloba nepředložila žádné důkazy, které by toto zadržení odůvodnily.

Berta Cáceres, odvážná ekologická aktivistka za práva domorodé komunity Lenka v Hondurasu, byla zavražděná v březnu 2016. Byla spoluzakladatelkou organizace COPINH (Rada domorodých obyvatel Hondurasu). Více než dvacet let bojovala proti zabírání půdy, nelegální těžbě dřeva a dalším velkým projektům.

„Jedná se o dva symbolické případy ukazující nespravedlnost a beztrestnost v Hondurasu. Honduras má nejvyšší míru vražd v přepočtu na obyvatele, což z něj činí pro obránce životního prostředí nejnebezpečnější zemi na světě.“ popisuje Tilly Metz, lucemburská poslankyně za zelené, nelehké období, které prožívají aktivisté v oblasti lidských práv v Hondurasu.

 

Jakub Gawron, Paulina Pajak, Paweł Preneta a Kamil Maczuga, polští LGBTI aktivisté, zakladatelé webu „Atlas nenávisti“

-  na návrh poslankyň a poslanců Malin Björk, Terry Reintke, Marc Angel, Rasmus Andresen a dalších 39 členů Evropského parlamentu

Jakub Gawron, Paulina Pajak a Paweł Preneta, Kamil Maczuga v roce 2019 založili webové stránky Atlas nenávisti mapující polské obce, které přijaly různé „anti-LGBTI rezoluce". V současnosti vyhlásilo více než 100 polských obcí a místních úřadů takzvané LGBT-free zóny nebo přijalo „regionální charty rodinných hodnot.“ Web Atlas nenávisti o tom šíří informace mezi aktivisty, média a politiky. V roce 2020 čelili Jakub Gawron, Paulina Pajak a Paweł Preneta obžalobám, které podalo pět z těchto obcí za poškozování jejich pověsti a požadovaly veřejnou omluvu a ekonomické kompenzace „rodinným organizacím“ v pěti regionech.

„Tato nominace má tematicky širší záběr, je o dodržování zásad právního státu, demokracie, základních práv, zkrátka přesně o tom, o čem by tato cena měla být. Tito aktivisté jsou nyní žalováni u soudu právě za jejich kroky ke zviditelnění diskriminace, kterým LGBTI lidé čelí,“ uvedla švédská levicová poslankyně Malin Björk.

 

Nominace byly oficiálně představeny na jednání zahraničního a rozvojového výboru s podvýborem pro lidská práva 28. září. Politické vedení Evropského parlamentu ztělesněné v Konferenci předsedů vybere laureáta letošní Sacharovovy ceny 22. října a 16. prosince bude cena slavnostně předána na plénu ve Štrasburku.