„Vytvořit tento film bylo bolestné až na dřeň,“ říká režisérka Exekuce Andrea Culková

 

V rámci čtvrtečního programu Jeden svět v Olomouci uvede v Muzeu umění – Divadle hudby od 18:30 český dokument režisérky Andrey Culkové Exekuce. Film divákům a divačkám přibližuje, jak neuvěřitelně snadné je dostat se do začarovaného kruhu exekucí a bojů s exekutory, jejichž praktiky jsou v kontextu českého prostředí často diskutovány. Příběh je o to osobnější, že hlavní protagonistkou se stává sama dokumentaristka a jak sama říká: „Bylo to bolestné až na dřeň.“

 

V úvodu filmu slyšíme, jak říkáte, že jste se nechtěla už nikdy stát sociální aktérkou ve svém dokumentu. Proč jste nakonec změnila názor?

Proč jsem změnila názor? To si myslím pochopí divák po prvních záběrech filmu. Jinak mě prakticky donutil film vytvořit můj partner. Bylo to bolestné až na dřeň, ale jsem ráda, že mě dokopal ten film udělat a začít se v celé problematice hrabat. To samozřejmě i s mezinárodní perspektivou, která je pro pochopení podstatná.

 

Z kritických výtek vůči snímku je nejčastější ta, že počáteční chyba je nikoliv v systému, nýbrž v jednotlivci, na kterého byla podána exekuce. Ve Vašem dokumentu mezi dlužníky vystupuje člověk, který si vzal půjčku kvůli televizi, sama jste nezměnila adresu bydliště. Jak se k těmto námitkám stavíte?

Cílem filmu je:

- hledat důvody selhávání systému soudních exekucí, přemýšlet nad možnou reformou v jeho nastavení (systém je nastaven podnikatelsky, soutěžně, kdy je na prvním místě logicky zisk, je zde tendence k tvorbě velkých úřadů /úspory z rozsahu/, odosobnění, automatizace…);

- donutit k zamyšlení věřitele, což jsou mnohdy veřejné instituce (např. obce), zda nezneužívají institut exekucí, zda je možné už nyní řadu problémů řešit jinak než prostřednictvím exekucí;

- provést sondu do života lidí v exekuci, ne všichni jsou finančně negramotní nebo bordeláři, film ukazuje lidi, kteří se dostali do spirály a systém/stát jim nepomáhá se z toho dostat ven; cílem je i ukázat, že když jste pod velkým psychickým tlakem, chyby se mohou násobit (častý případ lidí v exekuci, kteří jsou jinak opravdu finančně gramotní);

- poukázat na nebezpečí zneužití tématu exekuce extrémisty a nacionalisty;

- rozbourat zavedené klišé a tabu a otevřít následnou debatu k otázkám: Proč je nás v exekuci tolik (1 mil.)? Chceme to tak mít nastavené i dál a jen kosmeticky upravovat prostředí pro výkon exekutorů? Nebo to zkusíme přenastavit a humanizovat a soustředit se zejména na proces vtažení lidí zpátky do pracovního života? Exekutoři běžně pracují se strachem („Nezaplatíš do týdne, vezmeme ti majetek!“) Je to v dnešní době legitimní? A další.

 

Ve snímku ukazujete, jak se řeší problém exekucí v Německu, Norsku či Japonsku. Dozvěděla jste se po dokončení dokumentu, jak je tomu i v jiných zemích, z kterých je možné si vzít (byť třeba odstrašující) příklad?

Otázku částečně zodpovídají některé dostupné bonusy, například dvě scény (1., 2.), které ve filmu neuvidíte. Já jsem samozřejmě studovala i další země a modely, třeba právě francouzský, ale to se do filmu všechno nevešlo.

 

Dokumentu je vytýkána citová manipulace, zejména časté záběry na vlastní i cizí děti pro posílení soucitu se zadluženými. Proč jste se rozhodla reflektovat i perspektivu dětí (vlastních, holčičky u dlouhodobě zadluženého pána pracujícího do půlnoci)?

Děti bohužel jsou svědky výkonu exekucí, viz případ mě jako režisérky. V tomto smyslu se jedná o záznam skutečnosti, nelze si namlouvat, že to tak není, že jsou toho děti ušetřeny.

 

Exekuce je performativní dokument, protože v něm jakožto dokumentaristka vystupujete a na příkladu vlastního osudu i postihu ostatních otevíráte širší - celospolečenský - problém. Jsou ale ve filmu pasáže, které jsou inscenované, předem s jednotlivými sociálními aktéry či aktérkami domluvené, za účelem dosažení patřičné emocionální odezvy ze strany publika či pro podporu argumentu?

Bohužel nikoliv. Pro mě bylo velmi těžké ten film točit. Jsem už jako dokumentaristka zvyklá na ledacos, ale zde jsem po natáčeních zvracela. Zvracela z té bezvýchodnosti, ve které jsou jednotlivci i celé rodiny po řadu let.

 

Jak z dluhové spirály ven? Vznik poradenských center podle zahraničního vzoru? Výuka finanční gramotnosti na školách? Potírání lichvářské mafie? Řešení stávající legislativy? Kombinace toho všeho a ještě něčeho dalšího?

Určitě všechno jmenované jde ruku v ruce, jak film také ukazuje! Problém je komplexní a je třeba ho řešit komplexně. Pro mě opravdovou inspirací bylo Německo. Německo si totiž spočítalo a pak následně řeklo, co chce. A to je to nejdůležitější k dosažení úspěchu a nějakému výraznějšímu posunu k řešení téhle opravdu hororové situace. Jako první a nejzásadnější si definovalo vrátit lidi do systému!

A k tomu upravilo legislativu, podmínky věřitelů a zřídilo poradenská centra, kde vám komplexně pomohou pod jednou střechou. Je důležité říci, že místa jsou jasně označená a jsou v každém distriktu, což je velmi podstatné, protože u nás vám sice spousty lidí a organizací nabízí pomoc, ale vy těžko odlišíte, kam se obrátit, jak poznat podvodníka od někoho, kdo opravdu nabízí erudovanou pomoc. V situaci, kdy potřebujete pomoc, jste ve velkém emocionálním tlaku a většinou časové tísni, je potřeba, aby se stát za ta místa zaručil a vybavil opravdovými odborníky. Vy tak můžete opravdu důvěřovat a začít komunikovat. To není jednoduché. Lidé mají v těch situacích pocit velkého životního selhání, často bojují s nemocí, s rozchodem, ztrátou zaměstnání… Vyjmenovávám nejčastější důvody, proč lidé končí v situacích s problémem dostát svým závazkům. Proto je tak důležité mís jasně nastavený systém pomoci.

K čemu je pár vybraných v porovnání s tím, že emocionálně zničení lidé zůstanou a často zůstávají do konce svých životů mimo systém, když neplatí daně, sociální ani zdravotní? Celoživotně žijí ve strachu a přitom obrovským způsobem zatěžují systém a nic do něj nepřinášejí. A to nemluvím o tom, jak snadno mohou být manipulováni politickými populisty. Je to opravdu ohrožení celé společnosti a je třeba to řešit. To, jak rychle se v síti exekucí a následných insolvencí můžete ocitnout, ukazuje film. Čím rychleji se pak lidé vrátí do systému, tím zdravější společnost může být.

V Německu v jasně označených místech Vám pomohou komunikovat s věřitelem. Napíší novou smlouvu a „vykomunikují“ nové podmínky. Takové, abyste je byl schopný opravdu dodržet, přitom nějak normálně fungovat a nezačal se propadat až na dno. Případně pomohou s insolvencí, pokud situaci už jinak řešit nejde. Je zde mimo jiné i odborník, který řeší praktický i emocionální dopad na děti, protože popisované problémy se týkají nejen jednotlivců, ale celých rodin s dětmi. Děti, pokud jejich rodina není ve stabilní situaci, rozhodně nevyrůstají ve vyrovnané jedince s velkou důvěrou ve stát a společnost.

Stát a společnost jsme si vytvořili na základě dohod, za účelem vytvoření stabilního a bezpečného místa pro život. Pokud velká část občanů však samotné instituci státu nevěří a nehodlá v ní participovat, můžeme jen zděšeně sledovat, kam se politicky i lidsky ubíráme. Přijďte na film a pojďme společně tlačit na změnu celého systému.

Autor textu: Marek Slovák

Podívejte se na záznam panelové debaty Jak polidštit exekuci, v níž během Jednoho světa v Praze diskutoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán, analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle a bývalý prezident Exekutorské komory ČR Jiří Prošek.


Další novinky

Rozehraj své město aneb Jak videohry mění svět kolem nás

  Představte si, že můžete postavit cokoli vás napadne, realizovat jakýkoli projekt, a změnit tak ráz svého města během pár hodin. V......

„Vytvořit tento film bylo bolestné až na dřeň,“ říká režisérka Exekuce Andrea Culková

  V rámci čtvrtečního programu Jeden svět v Olomouci uvede v Muzeu umění – Divadle hudby od 18:30 český dokument režisérky Andrey......

Satira ovládne slavnostní zahájení – Jeden svět Olomouc začíná!

  Po roce dnes, v pondělí 27. 3., opět startuje festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět Olomouc! Diváky přivítá......

Prožijte unikátní momenty ve světě virtuální reality

  Jeden svět Olomouc posouvá sledování dokumentárních filmů daleko za hranice běžného filmového zážitku. V rámci novinky Jeden svět......

Zahájení festivalu nově i ve znakovém jazyce

  18. ročník festivalu Jeden svět Olomouc přináší divákům celou řadu novinek. Ve snaze vyjít vstříc lidem s různými druhy hendikepu......

Poznej město jinak s Pragulic Olomouc

  S lidmi bez domova se pojí řada stereotypů, jsou závislí na alkoholu nebo drogách, zadlužili se a nestačili půjčky splácet. Mnohdy by......

Vyzkoušejte den s růžovým kolem!

  Máte toho na programu v jeden den moc, tak trochu nestíháte ale zároveň máte v plánu stihnout náš festivalový program? Nechte motorové......

Stoletý život online

  „Někteří lidé jsou zrozeni k tomu, aby seděli u řeky. Někteří k tomu, aby je zasáhl blesk. Někteří mají hudební sluch. Někteří......

One World festival reaches its adulthood

  One World festival is coming soon. Many interesting screenings can be seen in 33 Czech cities. As every year, Olomouc is one of them. International......

Jeden svět nabídne program pro všechny

  Jeden svět je největším lidskoprávním filmovým festivalem na světě a jako takový se již tradičně snaží vyjít svým programem vstříc......

Očkovat, či neočkovat? To je, oč tu běží

  Být rodičem znamená spoustu rozhodování. Jedním z nich je i otázka očkování. Jsou všechna očkování předepsaná státem jako povinná......

Co je vlastně normální?

  Mají své rituály, činnosti, které je uklidňují a které jsou okolní společností často nepochopeny. Aspergerův syndrom, o kterém vypráví......

Jeden svět sdílí program, sdílejte ho s námi

  Největší lidskoprávní filmový festival, pořádaný společností Člověk v tísni, o.p.s., si pro rok 2017 vytknul jako hlavní téma......

Facebook Twitter Instagram

Zuzana Marešová a Jana Gajová

Hlavní koordinátorky

18 let spolupráce v Olomouci

Jeden svět Olomouc letos oslaví v termínu 27. 3. – 1. 4. 2017 svou dospělost. Již 18 let je tento festival dokumentárních filmů o lidských právech organizován lidmi, jejichž nepopiratelné nadšení pro věc vždy posunovalo tuto kulturní událost vpřed. Pouhé nadšení však nestačí. Stejně tak důležité je také umění spolupráce – schopnosti, která není samozřejmostí a kterou je třeba v sobě pěstovat a neustále zdokonalovat.

Právě umění spolupráce se stalo hlavním tématem letošního ročníku a prostupuje celým festivalovým programem. Každý ze 17 filmů, které letos budete mít možnost v Olomouci vidět, je ukázkou toho, jak spolupráce může, anebo by naopak neměla fungovat. Festival slavnostně zahájíme snímkem Škádlení Goliáše, odyseou lékaře, jenž opouští svou profesi a touží se stát tvůrcem satirického pořadu. Film ukazuje, že dělat satiru není jen líbivou kratochvílí, ale vyžaduje mistrný vhled do problematiky a velkou odvahu! Satira je totiž každodenní revoluce, která začíná vtipem.

Divácky oblíbený snímek Míry Janka Normální autistický film nabídne vhled do života, jak režisér sám říká, nikoli handicapovaných, ale výjimečných dětí trpících autismem. K tomuto filmu do Olomouce mimo jiné přijede debatovat i rodina jednoho z hlavních protagonistů Denise Szalbota. Na videohry jako na nástroj pro územní rozvoj měst nahlédneme skrze vynikající dokument Rozehraj své město. Kontroverzní téma kritiky evropské legislativy zakazující zabíjení tuleňů, která mimoděk dopomáhá k zániku původní kultury Inuitů, zase můžete očekávat, pokud navštívíte projekci filmu Tichý hněv Inuitů.

Festival uzavře snímek Íránský rave, příběh dvou íránských DJs potýkajících se s problémy, které jim do cesty staví tamní cenzurní systém. Nečekaná příležitost vycestovat ze země a prorazit ve světě konfrontuje hlavní postavy s realitou a vnějším tlakem. Jak přistoupit k největšímu životnímu rozhodnutí?

To je však jen zlomek z celého výčtu letošního programu. Mimo pestrou nabídku filmů do Olomouce opět přivezeme také celou řadu zajímavých hostů, kteří si s vámi pohovoří na téma umění spolupráce, jímž bude tradičně prodchnut i letošní doprovodný program.

Na shledání s vámi se těší koordinátorky festivalu Zuzana Marešová a Jana Gajová.

Dramaturgii letošního ročníku připravovali: Pavel Krychtálek, Dominik Vontor, Barbora Skoumalová, Aneta Šebková, Sabina Turšnerová a Jana Gajová.


http://www.kvapil.cz/
https://www.kr-olomoucky.cz/
https://www.olomouc.eu/
http://www.upol.cz/
http://www.tvmorava.cz/
http://www.olomouckadrbna.cz/
http://www.rozhlas.cz/olomouc/portal/
http://www.ol4you.cz/