Afghánistán nahlédneme očima lékařů z mezinárodního týmu pracujícího s italskou nevládní organizací Emergency. Začátek filmu je situován do doby těsně před útoky 11. zárí a americkou odvetou proti Tálibánu.

Obchod se ženami zotročuje na 40 milionů žen a dívek po celém světě. Odvážný film natočený v Barmě ovládané vojenskou juntou vypráví příběhy čtyř žen donucených k prostituci, které se snaží vymanit a začít nový život.

Mezi lety 1969 – 1999 zemřelo v policejní vazbě v Británii přes 1000 lidí, drtivá většina z nich byla černá. Nikdy nebyl nikdo za tyto zločiny soudně stíhán. Film, který v Británii po premiéře zakázali, je příběhem rodin zavražděných, jejich zármutku, hněvu a boje za spravedlnost.

Severní Irsko je po více než čtyři staletí zmítáno sektářským násilím. Za posledních čtyřicet let bylo zabito více než 3600 lidí, přes 40 000 jich bylo zraněno. O bolestném procesu usmíření vypovídají jak katolíci, tak protestanti – ti, kteří přežili útok, nebo příbuzní obětí.

Při pohledu na historii a zvyšování počtu sebevražedných útoků mrazí v zádech. Lidé s bombami připevněnými na těle jsou téměř bez výjimky mladí. Nemají co ztratit a jejich vůdci jim do hlavy vtloukli přesvědčení, že mučednictví je nejvyšší poslání.

Slovy Jeho Svatosti dalajlámy: “Boj Tibeťanů je bojem mezi silou pravdy a silou zbraně. Síla pravdy přetrvá. Síla zbraně bude čím dál menší.” Dokument provází charismatického mnicha, duchovního a politického vůdce tibetského lidu na jeho návštěvě v Dánsku.

V dubnu 2002 podnikla izraelská armáda rozsáhlou operaci proti uprchlickému táboru v Džanínu na západním břehu Jordánu. Oficiálním cílem akce bylo potřít militanty, kteří v Džanínu operovali.

Zbraně v rukou dětí – je šokující, do jaké míry je tento jev rozšířen. Súdán, Uganda, Barma, Kolumbie, Sierra Leone... a výčet by mohl pokračovat. Často i osmileté děti unášejí a nutí je bojovat za věc, které nemohou rozumět.

V roce 1992 natočil Lalit Vachani film Boys in the Branch o indoktrinaci mladých hinduistů do ideologie RSS, militantního křídla strany nacionalistických hinduistů BJP. Po osmi letech se vrací, aby zjistil, co se s tehdejšími chlapci stalo.

V červnu roku 2000 havaroval v zapadlé horské vesničce Choropampa vysoko v peruánských Andách kamion americké těžařské společnosti Yanacocha. Při havárii vyteklo 151 kg rtuti, která zamořila vesnici a způsobila závažná onemocnění.

Opouštějí své domovy ve snaze utéct před válkou, pronásledováním nebo prostě v naději na lepší život. Informativní dokument odhaluje nesnáze, které je provázejí při hledání země zaslíbené v Evropě. Alí a jeho rodina utekli z Íránu do Británie, ale cestou zahynula jejich dcerka.

Po útocích 11. září se na Západě stáje častěji mluví o “střetu kultur”. Ve skutečnosti ale nic jako jednotná kultura islámu neexistuje. Filmař Thierry Michel se vydal do Íránu, rodiště islámské revoluce, aby na vlastní oči viděl a dokumentoval složitost a rozpory íránského života.

Při pohledu na fungování východoněmeckého ministerstva pro státní bezpečnost – nechvalně proslulé Stasi – běhá mráz po zádech. Devět vysoce postavených dustojníků popisuje každodenní práci jedné z nejobávanějších tajných služeb světa.

Digitální videokamera nebyla vynalezena proto, aby revolučním způsobem změnila práci aktivistů za lidská práva. Dokument Kdo uvidí, uvěří ale akcentuje právě tento její aspekt. Setkáme se s prací několika videoaktivistů žijících v různých koutech světa (mezi nimi i s Ondřejem Caklem, který již řadu let dokumentuje činnost českých neonacistů), především s filipínským filmařem Joey Lozanem, který pomáhá původním obyvatelům při znovuosidlování země jejich předků.

Občanská válka v Angole mezi vládou a povstalci z UNITA se vede už více než 27 let a diamanty v ní hrají roli hlavního zdroje peněz pro obě bojující strany. OSN uvalila embargo na obchod s angolskými diamanty a také mezinárodní diamantový průmysl ujišťuje své zákazníky, že pravděpodobnost obchodu s “konfliktními diamanty” je nulová.

Mladý burzovní makléř Nicholas Winton zachránil v roce 1939 šest set šedesát devět převážně židovských dětí z nacisty okupovaného Československa. Snímek je dojemnou kronikou jeho činu, o kterém po celých padesát let mlčel dokonce i před vlastní ženou.

Kronen Zeitung jsou – přepočteno na obyvatele – nejčtenějším listem na světě. V osmimilionovém Rakousku mají noviny 3 miliony čtenářů. Za přívětivou fasádou se ale skrývá populistický plátek, který za floskulemi o rodné hroudě a dojemnými obrázky zvířátek skrývá pravičáckou agendu, antiimigrační nálady a výzvy k vládě pevné ruky.

V roce 1984 si sedm židovských rodin postavilo provizorní obydlí v Tel Rumeidah, jež archeologové označili za místo, kde stál biblický Hebron, domov proroků Abraháma, Izáka a Jákoba. Na tomto místě je dnes palestinská část Hebronu, kde žije 120 000 Palestinců.

Když v roce 1991 vypukly boje mezi Srby a Chorvaty, proměnilo se záhřebské výstaviště v chorvatské mobilizační středisko. Zpočátku sloužilo k náboru členů policejních záloh. Nedlouho poté se proměnilo v centrum perzekuce etnických Srbů a dalších “neloajálních”.

Bělorusko se na titulních stránkách novin zpravidla neobjevuje. Alexandr Lukašenko tak může nerušeně vládnout zemi tvrdou rukou. Praktiky v poslední evropské diktatuře připomínají nejhorší období Sovětského svazu.

V padesátých letech se Československem převalila vlna stalinských čistek. Tisíce lidí byly uvězněny z politických důvodů, mnoho z nich bylo posláno na nucené práce. Tento investigativní snímek sleduje skupinu vězňů, kteří byli internováni v nechvalně známém Jáchymově a nuceni pracovat v tamních uranových dolech.