Cena Rudolfa Vrby

Česky | English

Filmy

Vybrané filmy | Retrospektivy | Visegrádský výběr | Ceny | Poroty

poroty

Cena Rudolfa Vrby

Hlavní porota

Cena Rudolfa Vrby

Cena Václava Havla

Cena primátora hl. m. Prahy

Cena ČRo

Cena diváka

Cenu Rudolfa Vrby získá nejlepší film v kategorii Máte právo vědět

Sevdie Ahmetí (Kosovo)
Výkonná ředitelka Centra na ochranu žen a dětí (CPWC), které se zasazuje za práva žen, dětí a menšin. Centrum registruje případy domácího násilí, poskytuje pomoc jeho obětem a provozuje kliniku, která se specializuje na léčení jeho následků. V letech 1999 – 2001 byla Sevdie Ahmetí členkou Kosovské rady pro přechodné období. Byla rovněž členkou Rady pro obranu lidských práv a svobod. Během leteckých úderů NATO v Jugoslávii se stala obětí násilí příslušníků srbských paramilitárních jednotek. V roce 1999 obdržela cenu organizace Human Rights Watch.

Eliza Musajeva (Čečensko)
Eliza Musajeva pochází z Grozného. Vzděláním je psycholožka. Přednášela psychologii na Čečenském pedagogickém institutu, specializuje se na psychologickou rehabilitaci obětí zneužívání. Je autorkou několika knih o lidských právech v Čečensku, z něhož sama během války uprchla do sousedního Ingušska. Od roku 2000 vede Eliza Musajeva informační středisko pro lidská práva sdružení Memorial v ingušském Nazranu. Memorial je dnes již legendární občanské hnutí založené v roce 1988 v Rusku. U jeho zrodu stály osobnosti jako Alexandr Sacharov a Jurij Afanasjev. Původním cílem volného sdružení lidí a organizací bylo zachovat v paměťi politické represe v bývalém Sovětském svazu. Působení Memorialu se časem rozšířilo i na monitorování a ochranu lidských práv na území Společenství nezávislých států. Zvláštní pozornost sdružení věnuje místům ozbrojených konfliktům, zejména v Zakavkazsku nebo Moldávii. V roce 2002 byla Elize Musajevě udělena cena Alexandra Sacharova.

Jarmila Šenková (ČR)
Dvě rodiny ji kvůli nezvladatelnosti vrátily zpět do dětského domova – třetí si ji přesto nakonec vzala. Ve čtyřech letech jí psycholog přišil jasnou diagnózu: mentálně retardovaná a nevzdělavatelná – přesto odmaturovala na gymnáziu. Po smrti nevlastního otce se ocitla na ulici a bezvýchodnou situaci řešila sňatkem. Nebyl to však začátek šťastného života, ale každodenního pekla: manžel Jarmilu týral a ponižoval. Po třinácti letech utrpení v sobě našla sílu odejít. Soud jí ale neprávem odebral všechny tři děti. K tomu, aby mohla být zase s nimi, teď chybí jediné – byt. Ten je i podmínkou soudu, který dal nakonec Jarmile za pravdu, že se o své děti dokáže postarat. Letos začala Jarmila Šenková pracovat jako romská terénní pracovnice v Náchodě. Bude pomáhat tisícovce lidí v podobných životních situacích, jakými sama prošla.

Ziba Mir-Hosseini (Írán)
Vědecká pracovnice působící na London Middle East Institute Londýnské univerzity. Odbornice na problematiku Blízkého východu; zaměřuje se na otázky rodinných vztahů, gender výzkum, islám, právo a rozvoj oblasti. Autorka knih Manželství u soudu: Studie o islámském rodinném právu v Íránu a Maroku (1993) a Islám a gender: náboženský diskurs v současném Íránu (1999). Ziba Mir-Hosseini je také spolurežisérkou dvou dlouhometrážních dokumentů: Rozvod v íránském stylu (1998) a Na útěku (2001).

Kdo je Rudolf Vrba?

Rudolf Vrba je osobnost mimořádné síly a odvahy. Narodil se jako Walter Rosenberg ve slovenských Topoľčanech. V osmnácti letech byl zatčen a dva roky prožil v polských koncentračních táborech Majdanek a Osvětim. Z Osvětimi v roce 1944 se spoluvězněm Alfredem Wetzlerem utekl. Za celou dobu existence tábora se to podařilo jen hrstce vězňů. Vrba a Wetzler to dokázali a nejen pro sebe: okamžitě, ještě v úkrytu, sepsali podrobné svědectví o masovém vyhlazování lidí v táborech. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům druhé světové války a dnes je uložena v F. D. Roosevelt Library v New Yorku, ve vatikánských archivech a v jeruzalémském muzeu Jad Vašem.

Na podzim roku 1944 se Walter Rosenberg přidal k partyzánskému oddílu a pod krycím jménem Rudolf Vrba bojoval proti nacistům až do osvobození. Jméno si již ponechal. Po válce vystudoval chemii na Pražské technické univerzitě. Působil jako vědec a univerzitní profesor: napsal víc než padesát vědeckých knih a statí. Několik publikací napsal rovněž o holocaustu, o kterém také přednášel. Svědčil u soudu s nacistickými zločinci a jeho zkušenost z války byla zachycena v dokumentárních filmech včetně legendárního snímku Clauda Lanzmanna Shoah. Sám svůj příběh z války popsal v knize Útek z Osvětimi. Je vyprávěním o člověku, který dokáže čelit osudu za jakýchkoli, i zcela bezvýchodných okolností. „Zlo činí ten, kdo se zlu jakkoli podává: ať aktivně, nebo pasivně, ať jako nástroj, nebo jako pozorovatel, nebo jako oběť. Za jistých okolností je zlem i nevědomost." To je poselství nezlomného člověka Rudolfa Vrby.

nahoru

	novinky \| filmy \| program & kina \| akce \| pro návštěvníky \| press \| hosté
	Člověk v tísni – společnost při ČT, o.p.s. Sokolská 18, 120 00 Praha 2, Česká republika Tel. +420 226 200 430, mail@oneworld.cz, www.clovekvtisni.cz	site by .naut